Behind That Fucking Wall - 5. DÍL

10. března 2014 v 22:40 | Sidney |  Behind That Fucking Wall
suchý humor, vulgarismy, nespisovný jazyk, erotično
"Buch buch"


Hodiny ukazovaly půl druhé po poledni. Boxovací pytel spokojeně visel na ocelovém háku v ložnici. Dubový práh se líně povaloval na předělu chodby a kuchyně a tvářil se natolik netečně, že by si kdekdo myslel, že už tam takhle polehává celou věčnost. Ha! To určitě.

"Dík," zaculila se a přátelsky jej šťouchla pěstí do ramene - s ním to ale ani nehnulo, "máš to u mě."
"To si piš, že mam," opáčil, "co ta trojka?"
"Vidíš, málem bych zapomněla," zastavila se na cestě z ložnice a otočila se k němu čelem, "v pondělí ti začínaj lekce kickboxu."
"Děláš si srandu?" rozesmál se upřímně.
"Mluvim vážně," odvětila.
"Lákavá nabídka," pověděl, "ale já jsem spíš přes posilovny. Činky, bench press," začal pózovat jako kulturista, "a takovýto nádobíčko. Navíc nevim, jak je to možný, ale v tvojí přítomnosti si za každých okolností přijdu retardovaně, a poslední, co teď potřebuju je to, abych měl komplexy kvůli nějaký ženský."
"Jak chceš," usmála se sladce, "ty retarde, každopádně, kdybys někdy potřeboval uvolnit napětí, stačí říct."
"Vůbec se teď nepozastavuju nad tim, jak sexisticky to zní," založil si ruce na hrudi a pozoroval, jak otráveně protáčí očima.
"Mohlo to vyznít, jak chtělo," odmlčela se, "ale když chceš, budu mluvit narovinu. Až tě něco nasere, muj Macek je ti plně k dispozici."
"Tos tomu fakt pomohla," prohodil ironicky.
"Jestli sis nevšiml, tak celá naše komunikace je už od první chvíle dost úchylná," poučila ho, "mohl sis zvyknout. Občas si dokonce vypadal, že se tim náramně bavíš." Zvedl ruce v obranném gestu a nahodil obličej vůbec-nevim-o-čem-mluvíš.
"Dáš si pivo?" vydala se s kudrnáčem v patách na cestu do kuchyně.
"Proč ne," přikývl.

"Hej," okřikla ho a s flaškami v rukách se prudce narovnala, pozadím zabouchla ledničku a upřela k němu svoji pozornost, "nemysli si, že ten tvůj fanatickej pohled na svý prdeli necejtim. Trochu se bojim, abys mi do ní nevypálil díru."
"Promiň," olízl si rty, "ale myslim, že díru už tam máš."
"Argh," zaklela, "prostě přestaň vejrat, jasný? Soukromej majetek, rozumíš?" Odšpuntovala pivo titanovým prstýnkem na ruce a jedno mu podala.
"Já myslel, že teritoriální chování je specifikem samců," našpulil ústa a zamrkal.
"Přijde na to, o jakej druh živočicha se jedná. A jelikož je tahleta samička," ukázala na sebe prstem a vystrčila na něj bradu, "vlk samotář, dělá všechno na vlastní pěst a tudíž se sama stará i o svý teritoria."
"Ale ale," zakroutil hlavou, "tady někdo skončí jako zhrzená stará panna v obležení tlustejch zablešenejch koček, nebo ne? Takže zlomený srdce," teatrálně si položil hřbet dlaně na čelo a povzdechl si, "pověz mi o tom víc."
"Hele, brzdi Motýlku," usmála se sladce, "vůbec nechápu, o čem to mluvíš. Já jenom hraju vaší hru. Vošustit - vopustit. Samečci jsou dobrý akorát tak jako atrakce do postele, jako kreditka na nákupy a večeře a ty pěkný můžou někdy posloužit jako perfektní doplněk ke kabelce."
"Uh, Chobotničko," vydechl a opřel se o kuchyňskou linku, "ten poslední ti musel dát solidně zabrat."
"To jsem dala spíš já jemu," zkonstatovala chladně.

"Myslim," napila se řádně z láhve, "že ten tvůj oběd už nebude k jídlu."
"Já myslim," napodobil ji, "že není nic lepšího než gnocchi ohřátý v mikrovlnce."
"Nechtěla jsem tě-" načala větu, ale přerušilo ji zvonění telefonu, "promiň…" Mrštně se rozhlédla po místnosti a nakrčila obočí. "Krucinál," zaklela, "neviděl jsi můj telefon?"
"Jasně bejby," rozchechtal se, "jsem snad tvoje sekretářka?"
"Byl bys kurevsky sexy sekretářka, Motýlku," proběhla kolem baru do obývacího pokoje a začala se pídit po vibrující hmotě. Přehrabovala se ve změti krabic, fólií a papírů, které se od jejího nastěhování povalovaly na zemi.
"To měla bejt nabídka?" nadzdvihl obočí.
"Popřemejšlej o tom," zakousla se do rtu, když přijímala hovor, "Joeli? Hej, Joeli," oslovila volajícího a s rukou v bok přecházela po obýváku, "né nerušíš… To spíš ty zníš nějak- Joeli! Kurva Joeli, přestaň s těma debilníma kecama, bože, měl by sis zasouložit… Co? Já? Co bych s tim asi měla dělat já, sakra…"

Zatímco jedním uchem naslouchal rozhovoru, rozhlížel se po kuchyňském koutě a usrkával piva. Musel uznat, že měla vkus - to jeho umělecká duše dovedla ocenit vždycky - moc se mu líbil její vytříbený cit pro kombinování barevných odstínů. Kuchyňská linka bourala současné světové trendy - višňově lesklý odstín skříněk perfektně dokreslovala pracovní deska z černého mramoru, která byla dokonce na chlup shodná se vzorem velkorozměrových obkladaček na podlaze. Na zdi se vkusně prolínaly tři témbry šedivé.
Z přemýšlení ho probralo luskání prsty, zvědavě se za zvukem otočil. Roztržitě na něj mávala a nyní se tvářila, jako by si říkala 'no konečně'. U ucha si stále přidržovala mobil. Rukou mu naznačovala, aby šel do obýváku a posadil se. Sebral flašku se zbytkem piva z linky a odklidili se ke gauči, zatímco její drobnou postavu nespouštěl z očí. V tom všem harampádí, uprostřed stěhování, mezi kartony a množstvím igelitů, se mu zdála neuvěřitelně roztomilá. Pozorně si ji prohlížel.

Vlasy měla rozpuštěné stejně jako ráno a svou ledabylostí působily dojmem, jako by se jejich nositelka právě probudila. Neustále si je přehazovala z jednoho ramene na druhé, a drobnou dlaní jakoby se snažila zkrotit jejich nepoddajnost. Za doprovodu vlastních slov pochodovala v papírech a uhýbala krabicím. Všiml si, že pokaždé, když čekala na reakci volajícího, na chvíli se zastavila, bez mrkání shlížela k zemi, zatímco se s decentním úsměvem kousala do spodního rtu. Vypadala tak něžně. Zřejmě dovedla tuto svou stránku dokonale skrývat, neboť si jí protentokrát všiml poprvé. Modré tričko se znakem Supermana vyhlíželo velmi uvolněně a vtipně, proto není divu, že se kudrnáč při pohledu na něj neubránil úsměvu. Až hříšně dokonale působila, i přes triko nepopiratelná a zjevná, bujnost jejího poprsí v nepoměru se štíhlým a uzoučkým pasem, které bezpochyby dominovalo jejímu svršku. Nohy měla pod kolena skryté v černých tureckých tříčtvrťácích, na něž plynule navazovaly huňaté vysoké podkolenky, což pro tento moment, kdy si ji mohl bez ostychu a do detailu prohlížet, shledával jako svou největší prohru.

Sledoval ji tak dlouho, dokud nedocestovala až do druhé části obýváku k jídelnímu stolu. V tu ránu jeho pozornost zaujal předmět, který by tu za nic na světě nečekal. Vyvalil oči a několikrát prudce zamrkal, zatímco se nevědomky zvedl a omámeně kráčel k momentálnímu středobodu vlastního světa. Tyč? Aha. Tyč. Kurva, tyč?! Sexy! S ústy dokořán a s pohledem upřeným k masivní pochromované tyči, která se táhla od podlahy až ke stropu a která se odrážela v soustavě tří velikých zrcadel na zdi, ve výšce očí vztáhl k jejímu studenému obvodu ruku, pevně ji sevřel a fascinovaně si prohlédl celou její délku. Se zvláštním zašelestěním nakonec nechal paži padnout dolu.

"Děláš si prdel?" vypadlo z něj neuváženě. Ona se však dál zabývala hovorem a s obočím zkřiveným znepokojeností jen mávla dlaní, aby vydržel a dal pokoj.
"Děláš si ze mě kurva prdel?!" vyřkl ještě hlasitěji, načež mu konečně věnovala pohled. Zprvu nakvašený a plný zlosti, když jí však došlo, jakého objevu kudrnáč právě došel, zatvářila se upřímně pobaveně. Olízla si rty a posléze je našpulila, aby mu poslala vzdušný polibek. Zavrtěla se a jala si na prst natáčet jeden z pramenů vlasů.
"Cože? Joeli," odvrátila zrak zpět k zemi a zamračila se, "ne ježiš, nikoho tu nemám…" protočila oči, "bože jo, mám tu souseda… Kurva, Joeli. Jo, souseda, s něčim mi tu pomáhal… Ne takhle… Něco jsme tu opravovali… Ježiš, ale ne… Joeli, můj spodek si neber do huby! Varuju tě! Hele… Jo… Ne… Jo, je sexy… Dej mi s tim už pokoj…" zoufale se rozvalila na židli a zaklonila hlavu. "Takže zejtra ten branch platí? Okey, tak už mi dej svátek. Pusu!" Zavěsila a prudce zavřela oči. V místnosti se na malou chvíli rozprostřelo příjemné ticho.

"Chobotničko? Už jsem ti někdy říkal," s vážností se odmlčel a vyčkal, až k němu vzhlédne, "že si tě chci vzít?"
"Něco takovýho už tu padlo," zněla pobaveně.
"Ty mě sem taháš kvůli boxovacímu pytli a ani mi neřekneš, že jsi striptérka?" založil si ruce na prsou.
"Tanečnice poledance!" opravila ho drsně. "Žádná striptérka ani děvka nejsem. Na tohle odsuzování a škatulkování jsem alergická."
"Hej v klídku, jo," usmál se stydlivě, "já jsem tim vůbec nic nenaznačoval, přece jsem ti před chvílí říkal, že si tě chci vzít," snažil se odlehčit situaci, výraz v jejích očích byl ale i nadále tvrdý, "prostě jsem v tomhle odvětví takovej neposkvrněnej," přiznal, "viděl jsem to vždycky ve spojitosti s-"
"S kurvama a bordelama a night clubama," vyjmenovávala otráveně, "jo, já vim, Motýlku. Nepřekvapils."
"A to se teda živíš tancováním?" zeptal se opatrně.
"Vlastně ne," povzdechla si, "dělávala jsem to závodně, teď už jenom občas vypomáhám v jednom studiu a dávám soukromý lekce. Dřív jsem si tim přivydělávala - vystupovala jsem na snobských akcích - plesy, promoakce, firemní večírky a tak." Usmála se chabě.
"To je dokonalý," vydechl nadšeně, "vůbec jsem netušil, že se v tom i soutěží… Chobotničko?"
"Chtěl bys to vidět, co?" dokončila za něj. Přikývl.
"Jindy," odvětila, "neni tu na to ta správná atmosféra - podívej se na ten brajgl. Bys z toho ani neměl ten správnej estetickej požitek," vrátila se zpět k normálu a zněla už tak, jak jí kudrnáč důvěrně znal.
"Chobotničko?"
"Hm?"
"Na trojku kašlem."
"Cože?" zasmála se pobaveně.
"No, i na ten kickbox."
"Jó, ty myslíš na tu odměnu?"
"Hm. Jsem skromnej. Vlastně by mi stačilo nějaký soukromý představeníčko."
"Ale-"
"Někdy. Kdykoliv. Nechám to na tobě."
***
Jarní Londýn se halil do tmy. Indigový baldachýn hvězdného nebe se odrážel na stojaté hladině Temže. Noční život se probouzel k životu. Ulice možná působily klidnějším dojmem, avšak o to větší rušno bylo ve všech těch podnicích okolo - zamilované a tetelící se páry v prosklených vitrínách luxusních restaurací, hříšně se vlnící těla v music clubech, ryčný povyk ve větších i menších barech.
Kučeravý a hnědovlasá však v pohodlí vlastních domovů užívali klidu a pohody. Oba přemítali nad uplynulým dnem a bavili se nad bizarností, která jej již od rána provázela. Dívka se rozpomínala nad událostmi, které ji přiměly se přestěhovat, zatímco mladý muž usrkával čaje a přenášel do skicáku veškeré své pocity. Přetočila se na bok a při pohledu na tmu za oknem jí těžkla víčka. Z hifi-věže k ní doléhaly příjemné tóny písně Be Still od kapely The Fray. Zavrtěl se na posteli a při zvláštním zaskřípání si vzpomněl na ranní bušení. Na tváři se mu vykreslil pobavený úsměv. Chvíli uvažoval, ale pak to přeci jen udělal…

Buch-buch. Probralo ji z polospánku.
Buch-buch. Zkoumavě zvedla hlavu a zadívala se za pelest postele.
Buch-buch. Usmála se a natáhla svou pěst ke zdi. Vyčkala, až se klepání ozve znovu…

Buch-buch. Odpovídala mu tak dlouho, dokud spokojeně neusnula.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.