Behind That Fucking Wall - 7. DÍL

11. března 2014 v 14:00 | Sidney |  Behind That Fucking Wall
suchý humor, vulgarismy, nespisovný jazyk, erotično
"Harry Píchač Roku Styles"


Poslední exprese nakřáplého hlubokého hlasu v atmosféře rockové balady. Poslední náraz dvojšlapky do blány kopáku. Poslední úder paličkami o činel a virbl. Poslední brnknutí prstem o strunu baskytary. Poslední letargické tahy trsátky přes bronzové provazcepodlazených elektrických kytar.

Harmonická souhra několika nástrojů se pomalu a plynule transformovala v nečitelnou kakofonii vazbení, hučení a příjemnéhopískání - jako tomu ostatně bývá pokaždé, když živá kapela končí svůj výstup. Přesně v tu nejsprávnější chvíli, kterou nikdo z nich neurčil a která zkrátka přicházela vždy a pravidelně na důkaz toho, že spolu jako hudební uskupení fungují už dost dlouho na to, aby tyto jemné nuance vycítili, všichni tři kytaristé přimáčkli své prsty k pražcům a umlčeli tak doteď rezonující struny o krky svých kytar, stejně tak i bubeník v momentě sundal nohu z dvojšlapky a v dlaních sevřel dosud vibrující činely. Vše pro jediný účel. Aby onen zvláštní šelest, onen dozvuk na tenoučké ale až přespříliš znatelné hranici ticha a hudby, utnuli.

Všichni tři k němu automaticky stočili své pohledy, aby si z úst svého frontmana vyslechli hodnocení. Svraštil čelo, přimhouřil obočí a nadechnul se.
"Hm," zachraptěl do mikrofonu, načež dlouhými prsty přejel přes jeho vypínání a koutky úst stočil vzhůru, "na kapelu, která si zakládá na tom, že každej její song je vlastně originál, protože ho pokaždý posere někdo jinej," odmlčel se, "jsme to dneska nikdo ani moc neposral." Podíval se do očí každému z nich a posadil se na zesilovač.
"Ty brácho," přátelsky jej udeřil do zad černovlasý kytarista, "přestaň bejt takovej pedant, tohle byl nejlepší posersong, jakej jsme ze sebe kdy vyprodukovali," rozhodil rukama. S pobavením zakroutil knoflíky na kytaře, určené k regulaci tónů, ztišil a vypnul své kombo, a následně citlivě zatáhnul za jacka kabelu, vedoucímu k jeho nástroji, aby jej odtud vyjmul.
"Já si stejně furt stojim za tim," odmlčel se Josh za bicí soustavou a otřel si zpocený obličej do ručníku, který mu do té doby spočíval na ramenou "že to prostě furt nemá ty správný koule."
"Kámo," ozval se blonďatý baskytarista, zatímco si přetahoval popruh své kytary přes hlavu, "nevim, jak ty, ale já jsem se svýmakoulema dost spokojenej," smál se sám vlastnímu vtipu, "nečum tak blbě… Fajn," zavrtěl hlavou nespokojeně a nasadil vážný tón, "koupil sis přece tu dvojšlapku, co víc by nám mělo zajistit pořádný koule?" Bubeník jen protočil duhovky a v otázce pokrčil rameny.
Kudrnatý, který doposud nepřítomně drnkal na struny nástroje ve svém klíně, na chvíli zamračeně vzhlédl a poté, co zjistil, že na něj zbytek kapely upírá oči, prudce sebou cuknul a zavrtěl hlavou: "Cože?"
"Hej, posloucháš nás vůbec?" procedil ironicky druhý kytarista.
"Takže hoši," vykoktal ze sebe rozpačitě, "dneska už na to serem… Za tejden ve stejnej čas na stejným místě." Dál posedával a prsty levé ruky přejížděl po hmatníku kytary: "Já do tý doby zkusim sehnat ještě jeden mikrák," upřel oči ke svému snědému příteli, "Zayn bude příště zkoušenej - ústně a do hloubky. Třeba nám pak konečně narostou pořádný koule."
"Tyvoe," vydechl černovlásek, který pokládal svůj nástroj do futrálu, "až nám po tomhle holky budou házet svý vaječníky na pódium, budete mý koule uctívat."
"Až mi nějaká skočí do postele," reagoval blonďák, "tak tvý koule nechám vytesat a vlastnoručně je vystavim na Trafalgar Square."
"Hraješ basu," zasmál se Josh, zatímco ve stoje šermoval s paličkami v rukách, "ty jsi prostě odsouzenej k tomu, že si holt nevrzneš."
"Říká tichošlápek a podpantoflák za škopkama," smál se Zayn, "beztak jsi s Erin jenom proto, že tě jiná nechce." Bubeník k němu nakvašeně vzhlédl, ale své dodatky si raději ušetřil.
"Tobě se to kecá, když máš na každej den v tejdnu jinou," procedil sarkasticky blonďák.
Černovlasý pohlédl k basákovi: "No tak, Nialle, tyhle sračky si schovej pro Harryho, on jich má na každej den aspoň pět," rozchechtal se a po očku sledoval reakci kučeravého, s kterým však tato poznámka ani nehnula, "a neboj, jestli ti do postele nezačnou skákat ani po tomhle, prostě dostaneš mikrák i ty… Co? Harry?"
"Hm?" ozval se kudrnáč tázavě, ani na moment se však nepřestával věnovat milence ve svém klíně. Zbytek kapely se po sobě tázavě podíval, a zatímco basák s bubeníkem se dál věnovali balení svých cajků, Zayn se zamračil a začal svůj odchod ze zkoušky čím dál víc protahovat.

"Máme na tebe čekat, brácho?" zeptal se Josh, který už byl s Niallem na odchodu.
"To je v pohodě," vstal Zayn a ve známém gestu si s oběma podal ruku, "uvidíme se, zatim čus."
"Tak pic," pronesli dvojhlasně, když stoupali po schodech ze suterénu, kde se jejich zkušebna nacházela, ven.
Sotva se za nimi zavřely dveře, černovlasý upřel svůj zamyšlený výraz ke svému kudrnatému příteli a zkoumavě sledoval, jak stále duchem mimo brnká na bronzové struny svého nástroje. Zamračil se a přesunul se zpět ke svému futrálu s kytarou.

"Ty seš tu dneska dýl"" zeptal se kudrnáč ledabyle.
"Ty sis toho všiml?" zavrčel na něj ironicky, což tazatele rozesmálo natolik, že svou činnost konečně ukončil a pozornost tak plně přesunul ke svému snědému kamarádovi.
"Tak to doprdele vyklop," dodal, zatímco tišil svůj smích.
"To říkáš ty mě?" otočil se k němu zprudka. "To si snad děláš prdel!"
"Hele o co jde?" zavrtěl hlavou.
"Nehraj to na mě," založil si ruce na prsou, "a nesnaž se to přetočit. Včera jsme tě s holkama čekali v baru a ty jako nikde? Fakt jsem na trojku neměl zrovna náladu a ta holka byla dost nasraná, když odcházela. Sakra kámo, kdes byl? Nebrals mi ani telefon."
"Jo tohle?" protočil očima a znovu se vrátil ke kytaře.
"A co jako mělo znamenat tohle? Celou zkoušku ses choval kurevsky divně," odmlčel se, "neříkám, že mě, nebo nás, baví, když nás všechny buzeruješ a jebeš za to, jak to kurvíme, ale když už to děláš, dělej to furt a ne, že dneska budeš najednou jak mílius s myšlenkama v něčí prdeli."
"Už jsi skončil?" dál vybrnkával jakousi melodii.
"Doprdele dej tu kejtru někam, nebo přísáhám, že ti jí omlátim o hlavu," vyštěkl na něj a konečně se po nějaké době setkal s jeho pohledem. Kudrnáč zavrtěl hlavou a konečně svůj nástroj odložil stranou.
"Oukej, co přesně máš za problém," vydechl.
"To řekni spíš ty mě."
"Fajn, včera jsem byl doma, protože jsem chtěl bejt doma," pronesl prostě.
"To mi jako chceš namluvit, že Harry Píchač Roku Styles dal včera přednost Earl Greyi před kvalitním šukem s dlouhonohou blonďatou mindou?"
"Emm," zamyslel se, "co je na tom divnýho?" Zayn na něj vytřeštil oči.
"Tak já nevim," svěsil hlavu k zemi, "vůbec nic vlastně…," zasekl se na chvíli, "počkej, že tys měl domluvenou nějakou návštěvu? Která to byla tentokrát? April? Gina? Lara… Nebo všechny tři?"
"Asi tě zklamu," usmál se, "ale včera jsem byl sám." Černovlasý si kudrnáče změřil přísným pohledem a nemohl se ztotožnit s faktem, že se mu jeho přítel ani nesnaží zalhat.
"Tak to nechápu," pokrčil rameny.
"Můžu ti říct," začal, "že já taky ne… Ale prostě jsem chtěl bejt včera doma. A sám."
"Co?"
"Byl jsem trochu unavenej," přiznal, "moc jsem se nevyspal," rozchechtal se při vzpomínce na bušení, které ho probudilo předchozí ráno.
"Já věděl, že je v tom nějaká baba," oddychl si trochu předčasně.
"Vlastně je," přitakal kudrnáč, "ale ne tak, jak si myslíš."
"Jo jasně," rozesmál se nyní černovlásek, "to mi nenakecáš, znám tě dost dlouho, Stylesi, abych věděl, že seš schopnej ho do pár minut narvat do každý díry, která ti zamává kozama pod nosem. Nechápu, že ti to ty ženský pořád žerou…"
"Nevěřil bych, že to někdy řeknu," nadechl se, "ale asi existujou výjimky."
A přesně tahle věta zatočila Zaynovi s celým světem: "Tak tohle popírá všechny přírodní zákony… Povídej, to mě zajímá."
"Neni co," zavrtěl hlavou, "včera mě vzbudilo takový bušení. Do zdi."
"Novej nájemník?"
"Vlastně je to nájemnice."
"Počkej… Takže," vyvalil oči, "no tyvoe nekecej… Máš sousedku nymfu?"
"Jo, taky jsem si to myslel," usmíval se.
"To je sexy."
"Vlastě je to kurevsky sexy," odmlčel se kudrnáč, "je to hrozný pako."
"Pako?"
"Jo, prostě pako," přikývl, "nikdy jsem se tolik nebavil."
"Co to meleš za hovna?"
"Jaký hovna máš na mysli?"
"Odkdy se zajímáš o to," posadil se do starého zaprášeného křesla, "že se s nějakou holkou bavíš někde jinde než v posteli?"
"Já nevim?" nadzdvihl obočí. "Asi od tý doby, co s nějakou celej den vedu rozhovory, který za každých okolností zněj, jak porno pro nevidomý? " Zopakoval její výraz a pobaveně se usmál: "Věděls, že zná NOFX?"
"Jak bych to asi kurva mohl vědět? Kámo, tohle je podezřelý," zamračil se.
"Hele neplaš, oukej?" vstal a začal balit kytaru. "Nepopírám, že je to kost a že by si zasloužila pořádně vohnout, ale zdá se mi trochu… No, však víš… Jakože vůbec mě nepřitahuje… Jakože fyzicky víš, prostě-"
"Je to jasný," vydral ze sebe zděšeně, "má tvý koule v hrsti. Za chvíli si je rituálně pověsí na krk jako trofej a bude s nima tancovatdomorodý tance okolo tvýho hrobu. Bacha na ní, brácho."
"Ale voe, jaký moje koule v hrsti? Jaký domorodý tance s mýma koulema na krku? Tohleto je prostě tabu," zavrtěl hlavou, "až na to perfektní tělo…" zasněně se odmlčel, "mimochodem, kdybys viděl ty její křivky… Jako to víš, že mě napadlo, jaký by to asi bylo, kdyby pro mě ty svý dokonale dlouhý a štíhlý nohy roztáhla. Viděl jsem se, jak jí mačkám tu její kulaťoučkou prdelku. Jak na mě nevinně kouká, zatímco jí přivádim k šílenství, a jak jí přitom tahám za ty hustý vlasy, až přitom křičí bolestí… A jako ty kozy… Hochu, kdybys viděl ty kozičky… Uplně jsem byl tvrdej, když jsem si představil, jak jí hryžu do bradavek…"
"Kámo," vydechl s patřičnou vážností, "takže koukám, že si měl na dnešek pořádně vlhký sny. Říkám ti, dej si na ní majzla." Kučeravý prudce zamával hlavou, čímž mu zmizel nablbý úsměv z tváře a zamračil se.
"Hele, říkám ti, že o nic nejde," ujišťoval ho, "a o nic taky nepůjde… Je to prostě pako."
"Pako, nepako," přerušil ho, "očividně s tebou dost zametá."
"Ale hovno…" převrátil oči, "je divná, vždyť má doma kufřík s nářadím… A boxovací pytel a taky tyč a podle všeho je na šikmooký."
"Počkej cože?" vyvalil na něj oči.
"Jo no," přiznal, "jsem se cejtil jak kretén, když po mně chtěla montážní lepidlo a já pomalu nevěděl, jak to vlastně vypa-"
"Ne," zavrtěl hlavou, "to jsem nemyslel… O jaký tyči jsi to mluvil?"
"Jooo," protáhl, "no… Dělá to…"
"Ona je striptérka?"
"Hovno striptérka voe," vyštěkl na něj nepříjemně, "je to tanečnice… Teď nevim, jak se tomu říká… Ale dělala to závodně nebo co."
"Kámo," vydechl dramaticky, "myslim, že máš hodně vážněj problém… Tuhletu kočičku si hodlám pořádně proklepnout… Jak se jmenuje?"
"Cože?"
"No… Jak se ta tvoje úchylná sousedka jmenuje?"
"Heh," usmál se, "no to je tak… Já vlastně ani nevim." Bavil se nad zjištěním tohoto faktu.
"Chceš mi říct, žes s ní byl včera celej den a nevíš, jak se jmenuje? Tyvoe, jsi normální? Tos jí jako říkal-"
"Chobotničko," přerušil ho dřív, než stačil cokoliv vymyslet.
"Děláš si prdel? Tak tohle je vážně úchylný," rozchechtal se.
"Což mi připomíná," dodal se zdviženým ukazovákem, "kdybys viděl ty potetovaný záda…"
"Takže sis u ní hrál na opraváře, viděl její záda, byl s ní celej den, nechal si od ní zatancovat u tyče, pak jsi jí vohnul a do ouška jsi jí přitom šeptal: Chobotničko? Stylesi, jdi se léčit," pokračoval dál ve smíchu.
"Prvně - já jí nevohnul-"
"Ale chtěl bys."
"Ale hovno."
"Ale jo."
"Já jí nevohnul, její záda jsem neviděl, jenom tu chobotnici, co má za krkem…"
"Dávám ti maximálně měsíc."
"Co?"
"Vždyť říkám. Měsíc."
"Co s měsícem?"
"Bože, ty seš natvrdlej. Do měsíce jí přefikneš."
***
"Jo, ještě než odejdeš," zavolal za ním ke schodům, "doufám, že tvoříš… Minulej tejden se mi ozvala známá z Francie, tak jsem si s ní dal schůzku, no vždyť víš…," uchechtl se," rozjela tu pobočku nějaký prestižní francouzský reklamní a grafický firmy. Specializujou se mimo jiný i na realizace výstav… Takže koukej dočmárat ty svoje veledíla, dal jsem jí na tebe kontakt, že bys potřeboval pomoct s vernisáží…"
"Tak to jsi asi kretén," zastavil se a vytřeštil na něj oči, "já myslel, že ještě před chvílí tě strašně sralo, že jsem se včera válel doma se skicákem v ruce…"
"Takže tys dělal?" nadzdvihl obočí překvapeně a založil si ruce na prsou. "Tos měl říct hned, tohle samozřejmě zcela mění situaci," zazubil se, "každopádně v blízký době čekej, že tě někdo z jejích lidí kontaktuje."
"Asi tě uškrtim, Maliku," procedil skrze zuby a dal se do pohybu, "o nic jsem se neprosil a navíc… Po poslední zkušenosti s výstavou v Brightonu nemám nejmenší chuť znova vystavovat."
"Měls úspěch náhodou," zašklebil se černovlasý.
"Jo, dokud se tam ta holka, kterou jsem, já kokot, přeřízl den před, nevožrala jak doga, nepoblila, rovná se nezničila, půlku všech vystavených exponátů a nevyhnala všechny návštěvníky."
"Byla to blbá shoda náhod," zakřičel na něj, aby se ujistil, že ho kudrnáč uslyší, "a navíc… Druhá půlka výstavy se prodala jak nic. Příště prostě drž svýho dicka v kalhotách a nestrkej ho do vosího hnízda. Ty máš totiž neskutečnej dar narazit si vždycky nějakou nevyrovnanou micku… Ale neboj, brácho, od toho jsem tu přece já."
"Jo… Díky, Zayne," procedil sarkasticky ještě před tím, než za sebou zabouchl dveře zkušebny.
***
Připozdívalo se. Kučeravý na zastávce vystoupil z doubledeckeru a rozešel se k domovu. Na ulici se rozlévalo šero, což jeho přemýšlivé náladě vytvářelo příjemnou atmosféru. Pomalu vcházel do domu a stoupal po schodech ke svému bytu. Rukama zamyšleně šátral v kapsách a čím dál víc se mračil. Doprdele. Vzal do ruky telefon a vytočil Zaynovo číslo.
"Hm?" ozvalo se z druhé strany.
"Jsi ještě ve zkušebně?" zeptal se kudrnáč.
"Ne. Měl bych bejt?"
"Arghh… Asi jsem tam nechal klíče," zaklel a praštil hlavou o dveře svého bytu, "nic, díky… Měj se."
"Dávej bacha, brácho," radil Zayn, "jo a hele, zapomněl jsem se tě zeptat, budeš zejtra ve studiu?"
"Kde jinde bych asi byl?" zavrtěl hlavou ironicky.
"Ok, tak mě čekej, mám pro tebe jednu prácičku."
"Zejtra tam mám narváno, takže z toho asi nic nebude," kráčel po chodbě ke svým dveřím.
"Přijdu před zavíračkou, na kámoše si přece čas uděláš, ne?" zněl trochu nejistě.
"To se uvidí zejtra… Jestli mě budeš pořád srát s těma kecama o opatrnosti, tak se na tebe asi vykašlu…"
"Neboj, všechno mám dokonale promyšlený… Pro tebe to bude hračka."
"Tak zejtra," vyřkl ještě předtím, než zavěsil. Vzal za kliku, párkrát s ní zalomcoval a nakonec odevzdaně praštil hlavou o dřevěný masív.

"Ale copak," ozval se odkudsi známý hlas, "zapomněli jsme klíče?" Vykukovala k němu ze svého bytu a sladce se culila.
"Ty mě špehuješ?" zeptal se vážně, ale hlavu nechával zabořenou ve svých dveřích, aby náhodou neviděla, jak se usmívá.
"To se ptáš ty mě?" zněla nabroušeně. "Já nevim, kdo tu má přehled o tom, s kym chodim ven." Znaveně se k ní natočil, zatímco čelem stále zůstával zapřený o tvrdý povrch. Prohlédl si její rozčilený obličej. Vlasy měla pro tentokrát svázané v nedbalém drdolu, z kterého jí trčelo několik tenkých pramenů. Usmál se a vydechl.
"Viděl jsem vás náhodou… Z okna. To nemůžu koukat z okna?" zeptal se pobaveně.
"Uf," odfrkla si a opřela se o zárubeň, "už jsem si myslela, že si budu muset pořídit pepřák nebo paralyzér nebo tak něco… Víšjak…" Zakroutil hlavou a zavřel oči.
"Vypadáš nějak přejetě," pokračovala, zatímco ho zamračeně pozorovala.
"Jo no," pokrčil rameny, "taky bys vypadala, kdyby tě čekal šplh po hromosvodu."
"Co?"
"No, nějak se domu dostat musim."
"A co zkusit říct o pomoc někomu ze sousedů," rozhodila rukama.
"Chobotničko," povzdechl si, "nemáš ani páru o tom, jaký existence s náma sdílí patro."
"A povyprávíš mi o tom?" zazubila se.
"Támhle," ukázal na nejbližší dveře, "tam bydlí snad ten největší ganjaman na světě, ten už toho vypálil víc než stepní požáry v celým subtropickým pásu, tudíž není divu, že regulérně funguje v naprosto jiným čase i prostoru - takže? Pasé. A támhle," namířil prst ke vzdálenějším, "tam bydlí asi stoletá paní s bandou tlustých koček a s naslouchátkem, který je jí uplně k ničemu, protože díky svý skleróze ani neví, že ho má nosit… Takže-"
"Takže?"
"Takže buďto budu pátrat po tom, kde jsem klíče nechal, anebo se domu zkusim dostat oknem, pakliže teda bude otevřený," rekapituloval stav své situace.
"Na něco jsi zapomněl," usmála se.
"Jo?"
"No, vlastně nevim," začala si hraně prohlížet nehty na prstech pravé ruky, "nemáš třeba ještě nějaký jiný sousedy?" Zajiskřilo mu v očích.
"Myslíš Macka?"
"Myslim jeho paničku."
"Máš pohrabáč?"
"Proč? Potřeboval bys přetáhnout?"
"To bych teda potřeboval."
"Jo?"
"Kdybys mě chtěla přetáhnout, asi bych se nebránil."
"Už jsem se bála, že s tebou dneska nebude řeč," pronesla ironicky a ztratila se ve dveřích. Kudrnáč se od těch svých odpíchnul a vyrazil za ní. Opřel se o dřevěný rám a pozoroval ji, jak v komoře na konci chodby cosi hledá. Netrvalo moc dlouho a našla, co potřebovala. Se šperhákem, ze svařovacího drátu, v ruce se rozešla ven ze svého bytu, a když jej míjela, vyplázla na něj jazyk. Zas ten piercing.
"Nechceš to nechat na mě," zeptal se jí nejistě, zatímco pozoroval kus tetování, které jí na šíji vykukovalo zpod trička.
"Hlavně doufej," pronesla, "že zas nechytnu ten svůj kryptonitovej záchvat. Nerada bych ti zničila dveře." Zastavila před nimi a šperhákem začala citlivě zajíždět do škvíry v místě, kde se domnívala, že je západka.
"Toho se právě bojim," rozesmál se, "pujč to sem-"
"Pššš!" Pokárala ho a dál velmi jemně hledala ono místo. V momentě se zarazila a ohlédla se přes rameno: "A přestaň mi čumět na zadek, není to nic příjemnýho…"
"Omyl, teď sleduju ten mistrnej sexy výtvor, co máš na krku," kývl bradou. Ošila se a pobaveně se zahihňala.
Cvak.
Dveře bytu číslo 9 se poslušně otevřely.

Pozn.: true story každý kapely CLICK
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.